Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sbírka na hrob legionáře předána

FINANČNÍ SBÍRKA NA OBNOVENÍ HROBU LEGIONÁŘE PŘEDÁNA

 

Dne 30. září 2020 se na Celním úřadu pro Moravskoslezský kraj konalo zvláštní setkání. Tento den převzal předseda Jednoty Československé obce legionářské Ostrava I Martin Lokaj výtěžek finanční sbírky na obnovu hrobu italského legionáře a strážmistra finanční stráže Jana Čondla v Dolní Lutyni. Sbírku pro členy MSKC vyhlásil jejich předseda v druhé polovině června. Symbolický šek v hodnotě 20 663 Kč předal předsedovi Jednoty ČOL Martinu Lokajovi ředitel Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj plk. Kamil Kaluža a předseda Moravskoslezského klubu celníků Petr Vlček. Pracovníci  CÚ pro MSK a členové MSKC tak dali jasně najevo svou finanční podporou poctu jednomu z mnoha bývalých kolegů, co položili svůj život při výkonu služby.

Jan Čondl se narodil 4. července 1887 v obci Cep na Třeboňsku. Mládí však prožil v blízkých Mladošovicích, kde se posléze začal živit jako pekař a založil rodinu. Od ní jej však roku 1915 odvedla válka. V řadách pěšího pluku č. 23 Čondl prošel krutými pozičními boji na italské frontě. V srpnu 1916 utrpěl během šesté bitvy na Soči zranění a padl do zajetí. Následně byl převezen do Santa Maria Capua Vetere, zajateckého tábora blízko Neapole. Právě zde vznikl na počátku roku 1917 pod vedením Jana Čapka Československý dobrovolnický sbor, který se posléze stal základem našeho revolučního vojska v Itálii. Do jeho řad vstoupil také Jan Čondl, který byl v dubnu 1918 zařazen k 31. československému střeleckému pluku. Do bojů s rakousko-uherskou armádou se sice již zapojit nestačil, pod palbou se ale znovu ocitl při potyčkách s Maďary na Podkarpatské Rusi, kam byl pluk vyslán na počátku roku 1919. Coby vyučený pekař byl poté přeložen k polní pekárně, kde sloužil až do demobilizace v říjnu téhož roku. K pečení chleba se ale už nevrátil, namísto toho nastoupil k finanční stráži, ozbrojenému sboru ministerstva financí, který dohlížel na střežení státní hranice a výkon celní služby. Po nezbytném zaškolení nastoupil v srpnu roku 1920 službu u pohraničního oddělení v Dětmarovicích. Služba na československo-polsko-německém pomezí, zmítaném nacionálními vášněmi a sociálním napětím, nebyla pro „finance“ vůbec snadná a bezpečná, což se stalo osudným i strážmistru Janu Čondlovi. Dne 9. prosince 1921 zadržel na hranici podezřelého muže, kterého chtěl eskortovat na oddělení. Pašerák však v nestřežený moment vytasil skrytý revolver a Čondla na místě výstřelem usmrtil. Následné pátrání po pachateli bylo neúspěšné. Trojnásobný otec Jan Čondl byl s vojenskými poctami pohřben 12. prosince 1921 v Německé (dnes Dolní) Lutyni.

Bezmála sto let stál Čondlův hrob na hřbitově v Dolní Lutyni jako němý svědek rodinné tragédie. Podrobnosti neštěstí z prosince 1921 se z kolektivní paměti většiny místních pozvolna vytratily a náhrobek časem začal chátrat. Jeho špatný stav v roce 2019 zapříčinil preventivní odstranění samosprávou. Zpráva o jeho zmizení se díky místním nadšencům vojenské historie dostala ke členům Jednoty Československé obce legionářské Ostrava I, kteří vyvinuli iniciativu za jeho obnovu. Během následného pátrání se PhDr. Tomáši Ruskovi podařilo navázat kontakt s potomky Jana Čondla, a odkrýt detaily jeho smutného příběhu.

Na obnovu hrobu přispěla rodina, obec Dolní Lutyně i Československá obec legionářská.  Největším dílem se na sbírce financí podíleli právě aktivní příslušníci Celní správy z Moravskoslezského kraje a také členové Moravskoslezského klubu celníků, kteří tak uctili památku svého prvorepublikového kolegy. Pokud se vše v momentálně složité době podaří, slavnostní odhalení nového náhrobku se plánuje na devátý prosinec 2020, kdy uplyne 99. výročí od tragického skonu Jana Čondla na státní hranici.

Děkujeme tímto panu PhDr.Tomáši Ruskovi za přiblížení historické události spojené se životem a smrtí strážmistra Jana Čondla. KM