Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na návštěvě v Muzeu řeznictví

 

Tradice řeznického rodu Pilčíků, jenž je jedním z nejstarších v České republice a je spojen se společnostmi Krásno a Řeznictví H+H, sahá až do roku 1855, kdy se v této rodině vyučil tomuto řemeslu první řezník Jiří Pilčík. Tradice se dědila z pokolení na pokolení a dnes v řeznickém oboru pokračuje již šestá generace.

My poskočíme dějinami dál, až do roku 1993, kdy vzniklo Krásno. Majitelé v té době zprivatizovali malou a zastaralou lokální provozovnu, z níž dokázali v poměrně krátké době vybudovat moderní podnik, který zaujal přední místo mezi českými výrobci mastných výrobků. Karel Pilčík dnes vede firmu, která patří mezi 100 nejlepších podniků v Česku.

V roce 2008 se součástí Krásna stal bývalý Masokombinát Martinov, který byl následně nákladně modernizován. Hlavním záměrem modernizace podniku byla výroba oblíbených trvanlivých uzenin, jakými jsou Poličan, Vysočina či Herkules pod vlastní značkou Krásno.

V roce 2011 převzal a začal řídit společnost Řeznictví H+H Ing. Karel Pilčík ml. Ač se stal prvním členem rodiny, který se nevyučil řezníkem, ale vystudoval Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, má od malička k řezničině velice blízko.

V září roku 2015 bylo otevřeno Muzeum Řeznictví, založené panem Karlem Pilčíkem. Muzeum připomíná svou expozicí výjimečné postavení řeznického řemesla na Valašsku a dává odkaz na vynikající kvalitu tradičních místních uzenářských výrobků.

Posledním mezníkem, který nás zavedl na Valašsko, byl rok 2018, kdy vzniká nová řada řeznických výrobků DĚDY PILČÍKA. To, co tyto výrobky spojuje je jedna zásadní věc. Odpovídají výrobním recepturám z doby pana Aloise Pilčíka, dědy dnešního majitele Řeznictví H+H, které on sám používal v 70. a 80. letech minulého století.

Návštěvou řeznického muzea jsme měli možnost ponořit se do tradic zabíjaček na Valašku. Úvodem prohlídky muzea byla projekce krásného a především zajímavého filmu o jejich historii. Po promítnutí filmu, jsme ochutnali připravené uzenářské speciality, které jsme zapili pravým nepasterizovaným řeznickým pivem. Poté následovala prohlídka vystavené expozice původních řeznických náčiní, nářadí a strojů pro zpracování a výrobu mastných výrobků a uzenin. Nutno podotknout, že mašiny, ač některé více než 100 let staré jsou stále zcela funkční a v naprosto  dokonalém stavu. Klidně i dnes by se na nich dalo zpracovávat maso. Po prohlídce historického strojního parku a řeznických náčiní, jsme se dostali do poslední fáze prohlídky do dobové stodoly, která sloužila na chalupách jako místo, kde se zabíjačka odehrávala a kde mají možnost návštěvníci pod přísným dohledem řezníka si vyrobit vlastní jelítka, jitrničky či tlačenku. Všechno, co jsme shlédli, bylo doplněno zajímavým vyprávěním a fundovaným komentářem paní průvodkyně. Na závěr jsme si zakoupili drobné suvenýry a přesunuli jsme se do firemní prodejny k nákupu toho, o čem jsme si téměř 2 hodiny povídali a co jsme shlédli. A ti, co toho měli málo, cestou domů ještě navštívili Muzeum klobouků v Novém Jičíně.

Fotky najdete zde: https://klubmskc.rajce.idnes.cz/2021_-_5_Muzeum_reznictvi_a_Muzeum_klobouku/