MORAVSKOSLEZSKÝ KLUB CELNÍKŮ při Celním ředitelství Ostrava

PIETNÍ VZPOMÍNKA NA JANA ČONDLA

Symbolicky v den, kdy uplynulo 99 let od tragické smrti strážmistra finanční stráže Jana Čondla, tedy 9.12.2020, se na místním hřbitově v obci Dolní Lutyně konala pietní vzpomínka u příležitosti znovuobnovení jeho hrobu. O realizaci myšlenky obnovy hrobu se přičinili bratři z Československé obce legionářské Ostrava 1. Aby se pietní vzpomínka mohla uskutečnit, muselo být hrobové místo zcela zrekonstruováno a uvedeno do původní podoby. Na žádost bratrů obce legionářské proběhla za tímto účelem dobrovolná finanční sbírka. Ta byla na výzvu ředitele Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj a předsedy Moravskoslezského klubu celníků byla mezi celníky a členy klubu vyhlášena. Její výtěžek ve výši 20.663,- Kč byl poté předán bratrům legionářům, kteří zajistili prostřednictvím specializované firmy restaurátorské práce.

Vzpomínková akce tragické prosincové události se uskutečnila za přítomnosti bratrů legionářů v dobových uniformách, zástupců celníků ve služebních stejnokrojích, členů klubu celníků a zástupců obecního úřadu. Úvodním řečníkem byl bratr Martin Rusek, který připomenul životní dráhu Jana Čondla. Ten se narodil 4. července 1887 v obci Cep na Třeboňsku. Mládí však prožil v blízkých Mladošovicích, kde se posléze začal živit jako pekař a založil rodinu. Od ní jej však roku 1915 odvedla válka. V řadách pěšího pluku č. 23 prošel krutými pozičními boji na italské frontě. V srpnu 1916 utrpěl během šesté bitvy na Soči zranění a padl do zajetí. Následně byl převezen do Santa Maria Capua Vetere, zajateckého tábora blízko Neapole. Právě zde vznikl na počátku roku 1917 pod vedením Jana Čapka Československý dobrovolnický sbor, který se posléze stal základem našeho revolučního vojska v Itálii. Do jeho řad vstoupil také Jan Čondl, který byl v dubnu 1918 zařazen k 31. československému střeleckému pluku. Do bojů s rakousko-uherskou armádou se sice již zapojit nestačil, pod palbou se ale znovu ocitl při potyčkách s Maďary na Podkarpatské Rusi, kam byl pluk vyslán na počátku roku 1919. Coby vyučený pekař byl poté přeložen k polní pekárně, kde sloužil až do demobilizace v říjnu téhož roku. K pečení chleba se ale už nevrátil, namísto toho nastoupil k finanční stráži, ozbrojenému sboru ministerstva financí, který dohlížel na střežení státní hranice a výkon celní služby. Po nezbytném zaškolení nastoupil v srpnu roku 1920 službu u pohraničního oddělení v Dětmarovicích. Služba na československo-polsko-německém pomezí, zmítaném nacionálními vášněmi a sociálním napětím, nebyla pro „finance“ vůbec snadná a bezpečná, což se stalo osudným i strážmistru Janu Čondlovi. Dne 9. prosince 1921 zadržel na hranici podezřelého muže, kterého chtěl eskortovat na oddělení. Pašerák však v nestřežený moment vytasil skrytý revolver a Čondla na místě výstřelem usmrtil. Následné pátrání po pachateli bylo neúspěšné. Trojnásobný otec Jan Čondl byl s vojenskými poctami pohřben 12. prosince 1921 v Německé (dnes Dolní) Lutyni.

Po připomenutí životní dráhy tragicky zesnulého strážmistra Jana Čondla uctili všichni přítomní s vojenskými poctami minutou ticha jeho památku. Pak následovaly proslovy zúčastněných oficiálních hostů vzpomínkové události, která se udála téměř před 100 léty. Ředitel celního úřadu Mgr. Kamil Kaluža, předseda klubu celníků Petr Vlček a předseda Jednoty obce legionářské bratr Mgr. Martin Lokaj vyzvedli přínos tehdejších příslušníků celní  finanční stráže při zrodu a budování Československé republiky. Dále podpořili nutnost uchovávat vzpomínky na tyto události pro budoucí generace. Velmi pozitivně byl ze strany všech řečníků vyzvednut postoj k dobrovolné finanční sbírce a především k výši vybrané částky. Ve svých vystoupeních poukázali všichni na skutečnost, že historie se nesmí zapomínat, ale neustále připomínat.

Po řečnických vystoupeních zástupců jednotlivých složek bylo pietní vzpomínání zakončeno položením věnců zástupci všech zúčastněných složek na obnovený hrob. Čest jeho památce!